Hysterie
Hysterie je psychický stav s charakteristickou výraznou a nestabilní emotivitou (citlivostí), se sklonem k primitivním reakcím, pocitem životního neuspokojení. Moderní psychiatrie již termín pro jeho pejorativní konotace vůbec nepoužívá.
Příznaky
Zřetelná je snaha předvádět duševní stavy pro okolí, projevující se nejvýrazněji jako hysterický záchvat (třes, křeče, zrychlené dýchání, zmítání, některé poruchy vědomí – na rozdíl od jiných záchvatů je tento určen divákům, pády jsou opatrně „sehrány“). Občas se objevují disociační či konverzní poruchy, připomínající jiná onemocnění (obrna, slepota atd.), avšak se neřídí základními fyziologickými zákony (atypické obrny, slepota nevede ke srážkám s předměty atd.). Dnes převládají právě tyto méně nápadné projevy, na rozdíl od záchvatů a výraznějších konverzí, které byly častější v minulosti.
Původ
Hysterie může být součástí poruchy osobnosti (hysterická psychopatie) projevující se neustále způsobem chování a jednání (značná prolhanost, intrikánství, předstírání), nebo o důsledek drastického zážitku (hysterická reakce) nebo dlouhodobě neuspokojivé situace (hysterická neuróza). Protože hysterie častěji postihuje ženy, původně lékaři spojovali uvedené jevy s pohlavními orgány ženy (děloha – řecky hystera); dnes se soudí, že půjde o poruchu v určitých oblastech mozku (hypothalamu, limbickém systému). V současné době se velmi často projevuje bájnou lhavostí (pseudologia phantastica). Zveličování faktů o sobě. Být středem pozornosti, ale třeba jen překřikováním nebo naopak mlčením a následně shazováním kamaráda/ky ve společnosti. Dnes jsou již příznaky značně socializované.
Terapie
V léčbě se užívá kombinace psychoterapie, hypnózy a farmakoterapie, u hysterické psychopatie má být pacient(ka) v trvalém kontaktu s psychiatrem. Za vypjatých okolností (např. při velké katastrofě) může hystericky reagovat i větší skupina lidí najednou.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hysterie